Přeskočit na obsah
Dnes je 2.9.2014 a svátek má Adéla

Historie města

Město Vlašim / Život ve městě / Historie města

a. slavíkHistorická stránka čerpá především z knihy Františka Augustina Slavíka "Dějiny města Vlašimi a jeho statku", kterou vydal vlastním nákladem v roce 1889. Kniha byla z iniciativy Vlastivědného klubu a na náklad Města Vlašim v roce 1994 reprintována. Dále pak z publikace Jaroslava Pouzara "Podblanickou minulostí", městského archivu a obecní kroniky. Zejména pak prvá citovaná Slavíkova kniha je velice cennou publikací, kdy byla na konci 19. století shromážděna zásluhou nesmírné a ve své době nedoceněné práce velice cenná data, která by byla jinak asi nenávratně ztracena.

Slavíkova kniha totiž velice detailně mapuje historii města včetně jednotlivých domů, takovým způsobem, který je v jiných muzejních a vlastivědných pracích svojí precizností neobvyklý. Stránka o historii města by se měla neustále rozšiřovat, nejen o další historická data a obrázky, ale i o dění současné, tak jak je zaznamenáváno v městské kronice...

Poznámka: Celkem tři strany sekce historie Vlašimi obsahují řadu záložek, přístupných přes hypertextové odkazy přímo vložených do textu všech sekcí. Pokud záložku otevřete, najdete zde detailní popis událostí nebo osob zmiňovaných v textu sekce a to tedy, pokud je událost či osobnost zajímavá natolik, že to stojí o bližší popis, který by jinak znepřehledňoval již tak obsáhlý text sekcí. Při migraci webu na nový CMS byla sekce Historie města přepracována a záložky se nyní otevírají do extra oken. Tyto se zavírají vždy tlačítkem na spodní straně okna záložky. Na nastavení hlavní sekce to nemá pochopitelně vliv.

V některých případech se může ale jednat o odkazy na jiné stránky, či části webu, nebo extra obrázky. Ty jsou pak zobrazovány také ve zvláštním okně a na rozdíl od záložek se shazují se jeho běžným zavřením. Nastavování letopočtů události je pak řešeno klasickým kotvením ve stránce, které nastaví příslušnou pasáž. Pokud požadovaný letopočet je již mimo nastavenou stránku sekce, nová stránka se nastaví automaticky.

Historie města Vlašimi, chronologický popis

kelti - mapkaKeltské opidium na Velkém Blaníku. /Podblanické muzeum ve Vlašimi/

-10.000 -3000

Archeologickými výzkumy doloženo osídlování Povltaví a Podblanicka

-3000 -2000

Lid tzv. Chámské kultury v povltavském a benešovském regionu

 

  

0 až 500

Keltské osídlení - opidium na Velkém Blaníku, další opidia např. Mastník u Sedlčan. Valy keltského opidia na vrcholu Velkého Blaníku jsou doposud dobře patrny.

500 - 700

Germánské a později Slovanské osídlování regionu

1000 - 1200

Knížecí rod Vlastislaviců. Historie rodu ani města není v těchto dobách podrobně známa. Slavík se zmiňuje v "Dějinách", že Vlašim jako městečko existovala již zřejmě v XIII. století, zprvu na pravém, později na levém břehu Blanice.

1303

Postaven údajně ve Vlašimi hrad, kostel založen už dříve /nepodloženo/ Jméno Vlašim pochází od slovanského Vlašín, nebo též Vlastislav - po roce 1303 se hovoří o založení města na pravém břehu Blanice

1320

První písemná zmínka o Vlašimi - tento rukopis, zvaný rukopis milánský objevil Papež Pius XII. Souvisí se svatořečením Anežky České. Hovoří se v něm o Markvartu z Vlašimi, jež mnoho svých poddaných vlasy Anežky od zimnice uzdravil a "patnáct z nich zásluhami služebnice Kristovy prudkostí zimničných bylo zproštěno".

1303?? - 1363

Pánové z Vlašimi. První známý šlechtický rod na Vlašimi. Bohužel o nich není nic bližšího nevíme. Písemné záznamy se nedochovaly.

1363 - 1413

Druzí Páni z Vlašimi, odjinud z Jenštejna. pokračuje expanze osídlení i na levý břeh řeky a směrem k rybníku Valše. Tato část se jmenovala snad "Pohoří". Doba Jana Očka z Vlašimi, jeho zásluhou povýšení na město.

1413 - 1442

Ryríři z Chotěmic na Vlašimi, husitské války, táboři vypleňují klášter v Louňovicích. Vlašim již středem panství, objevuje se již první pečeť, jež znázorňuje bránu s cimbuřím, základ pozdějšího znaku. Právo tržní a soudní, město si již samo spravuje své záležitosti.

1442 - 1546

Trčkové z Lípy. Neutěšený stav po bitvě u Lipan, Trčkové jsou stoupenci JIříka z Poděbrad, panství je zadluženo, různice o majetek mezi příslušníky tohoto rodu, zvláště mezi Zdeňkem a jeho strýcem Janem. Spor se dostává až k Ferdinandu I., který Zdeňka napomíná...

1546 - 1550

Rytíř Markvart Stranovský ze Svojovic. Tento šlechtic si hleděl spíše šarvátek a sporů, již v létě 1547, kdy ho Jan Hradecký pohnal před soud, skrze to, že jej zlodějem psů nazval, Kryštofem Skuhrovským jest pak pro nepovolenou honitbu žalován. Rytíř Markvart zatápěl Kryštofovi ze Skuhrova, pánu na Domašíně zle. Hned na to s ním měl další dva soudy. Jeden pro výroční trhy a druhý o jez na Blanici. Inu, pozdní středověk. Bylo veselo ve Vlašimi, v těch dobách...

1550 - 1588

Rytíři Klenovští ze Ptení. Gabriel Klenovský byl na rozdíl od svého předchůdce, věhlasný a práv znalý muž. Zastupoval své přátele, na plném soudu zemském, následně pak v roce 1547, když tito odporovali králi Ferdinadovi, nechtíce s ním táhnout na pomoc Karlovi V. proti německým evangelíkům. Po něm nastoupil jeho syn Aleš Klenovský ze Ptení, jehož iniciály najdeme i v městském znaku. Nutno dodat, že za jeho vlády panství opět upadlo do dluhů.

1588 - 1621

Rytíři Vostrovcové z Kralovic. Spláceli dluhy především. Jan Vostrovec počínal si zdatně v této činnosti a to tak, že roku 1595 již pouhých 6000 neb 7000 kop míšenských grošů dluhu zůstávalo. Na panství zavádí řádné gruntovní knihy a zaměřuje hranice statků. Že by obrat k lepšímu?? Skutečně. Jan Vostrovec se věnuje též veřejné činnosti. Viz památný sněm obecní v r. 1615 o hájení českého jazyka v zemi, pořádá sbírky, dbá na řádné vedení panství. V této době je počítán mezi největší pány v okolí. 23.5.1618 se koná známé vyhazování z oken na hradě pražském, je zvolena prozatímní rada 30 direktorů, jež má proti Ferdinadovi jednati. Zde je přizván i Jan Vostrovec, ale tohoto spolku se nezúčastňuje. Do této prozatímní vlády vstupuje až za 3/4 roku. Následky jsou známé, rok 1620, ale již roku 1619, kdy spory obou stran stavovské a královské přešly v otevřené nepřátelství, přesněji 14. července, pro případ, že by nepřátelské vojsko se k Vlašimi blížilo, klenoty kostelní a městská privilegia, vše sepsáno a uloženo do beden, aby byl umožněn bezpečný převoz a uschování. Po bitvě na Bílé hoře je Jan Vostrovec odsouzen k smrti stětím, neskončil však na lešení před staroměstskou radnicí v Praze, trest je mu zmeněn na doživotní žalář. Obrovský majetek propadá, jedná se asi o 152.000 kop gr. míš. Část příslušníků tohoto rodu odchází do vyhnanství. Jan Vostrovec je vězněn v Praze později na Zbirohu, v roce 1623 je propuštěn. Říká se, že Jan Vostrovec zakopal někde v prostorách zámku poklad...

1621 - 1660

Páni z Talmberka. Je doba pobělohorská. Nebylo v našem městě lehko, zvláště v létech 1621 - 1650. Represálie proti nekatolíkům vedly k bouřím a rebeliím v kraji Kouřimském, kde povstalo 8000 sedláků, ve Vlašimi, jež k tomuto kraji patřila nebylo jinak. Zámky v Ratajích, Šterberku, Domašíně a Vlašimi jsou dobyty a spáleny. Vlašimští svého hejtmana sťali a jeho tělo na kusy rozsekali, hlavu pak narazili na tyč. Táhli pak na Benešov, kde vydrancovali klášter sv. Panny Barbory. Od královského vojska pak záhy potlačeni, mnozí zajati a popraveni... 1628 ve Vlašimi je 35 neobydlených vyhořelých domů, hlad bída a drahota, "že lidé nemajíce žita, z ovsa si chleba pekli, mnozí ani toho neměli". 6.3.1645 Švédi vítězí v bitvě u Jankova. Vrazili též do Vlašimi, město opět vypálili, obyvatele oloupili. Nedostává se dobytka, "když orati chtěli, 6 až 8 lidí se zapřáhnouti muselo". V těch pohnutých dobách se panstvo dvakráte nevyznamenalo. Paní Vošila z Talmberka, rozená z Pappenheimu, v prchlivosti víru katolickou zapřela, a ztropila strašlivý skandál na děkanství, kdy došlo přímo k napadení děkana. Ostuda byla o to větší, že v tu dobu byl na děkanství na kontrolní návštěvě vysoký církevní hodnostář z Kouřimi. Na druhou stranu to byl od J.M. Voršily husarský kousek. Byl rok 1660 a katolíci měli navrch...

Literatura a prameny

František Augustin Slavík: Dějiny města Vlašimě, druhé, reprintované vydání z roku 1994 /Město Vlašim 1994/ Jaroslav Pouzar: Podblanickou minulostí /VIDA 1996/, kronika Sboru dobrovolných hasičů města Vlašimi.

Naše poděkování mimo jiné patří též Okresnímu archivu v Benešově u Prahy, za obětavou pomoc při zpřístupnění a studiu vzácných dokumentů.

Upozornění: Text této rubriky, ani její části, v četně obrázků, není možno šířit tiskem, elektronickými médii, včetně internetu bez předchozího souhlasu Města Vlašimi!

 

vytvořilo Anawe